Triko dámské Antonio se stíhačkou JAS-39/C GRIPEN - černé

I když jsem pyšný na všechny letouny, na jejichž konstrukci jsem se podílel, dokážu ocenit i dobrou práci někoho jiného. A tak já, letecký konstruktér Antonio, vzhlížím například ke švédskému Gripenu. Co přesně je jeho úkolem v boji, o tom svědčí rozklíčování zkratky JAS v jeho názvu – Jakt, Attack a Spaning znamená stíhací, bitevní a průzkumný. Stejně tak by mohl mít v názvu „spolehlivý“. Když vidím jeho siluetu, připadá mi, jako by to věděl… Jako by si byl jistý sám sebou, hrdý, že kromě bojových schopností svými kvalitami také chrání pilota ve svém kokpitu. Výkon tohoto letounu neovlivní ani opravdu mizerné počasí, je stejně spolehlivý ve dne jako v noci, a kdyby šlo do tuhého, jeho tříkolový hydraulicky zatahovaný podvozek mu umožní přistát třeba na dálnici nebo na travnaté ploše. Navíc – na to všechno, co umí, není až tak drahý…

Gripen má aerodynamické uspořádání typu „kachna“. Je to tak, má vodorovnou přední řídicí plochu, ale stejně mi toto označení připadá příliš těžkopádné. „Jestřáb“ by se mi líbil víc, už proto, že Gripen je nesmírně obratný letoun a snadno se ovládá ve všech režimech letu, při každé rychlosti a v různých výškách. Provoz jeho motoru řídí speciální počítač, takže výkon motoru se vždy maximálně přizpůsobí konkrétním podmínkám při co největší hospodárnosti provozu.

Už jsem zmiňoval, že Gripen může bojovat proti vzdušným silám nepřítele za všech povětrnostních podmínek ve dne i v noci. Pro jeho radioelektronické vybavení je typický vysoký stupeň integrace, stejně jako automatizace mnoha funkcí. Fungování složité soustavy prvků zabezpečuje modulový počítačový systém, který tvoří více než třicet speciálních jednoúčelových počítačů, k tomu tři systémové a jeden hlavní řídicí počítač, který má na starosti vyhodnocování letových údajů a kontrolu všech letounových soustav a jejich hlavních prvků.

Informace o vzdušné situaci pilot Gripenu získává ze tří různých zdrojů – z palubních senzorů, z komunikačního systému a z datové sběrnice počítače letounu. Jako příklad špičkových technických zařízení, která patří do výbavy letounu, zmíním vnitřní víceúčelový radar, který je schopen zjišťovat, zaměřovat, identifikovat a automaticky sledovat současně více cílů ve vzduchu, na zemi i na moři ze všech letových výšek. Umožňuje mapovat terén s volitelnou rozlišovací schopností a s výstrahou, pokud se objeví terénní překážky.Tento radar také zabezpečuje zaměřování a řízení palby palubního kanónu, jenž dokáže vystřelit až 1 700 ran za jedinou minutu, a automatické navádění řízených střel. K výzbroji Gripenů patří dva typy těchto zbraní. První střela má krátký dosah, což znamená, že je určená k ničení vzdušných cílů na vzdálenost několika set metrů. Pilot Gripenu tak může sestřelit letadlo, které se dostalo do jeho blízkosti a které vidí pouhým okem. Druhý typ je střela středního dosahu. Má svou vlastní naváděcí soustavu a v boji se používá k ničení cílů, které jsou třeba sto kilometrů daleko.

Gripen je zkrátka bojovník, sice malý svými rozměry i hmotností, ale velký tím, co dokáže. Je to plnokrevná stíhačka 4. generace, která dělá svým švédským konstruktérům čest.